Vývoj finanční stráže ve dvacátých letech - II. část
14. 8. 2009
V roce 1927 došlo k vydání tzv. celního zákona č. 114/1927 Sb. z. a n. a jeho prováděcího nařízení č. 168/1927 Sb. Celní zákon se stal rozhodujícím dokumentem pro výkon služby u pohraniční finanční stráže. Jedná se o poměrně rozsáhlou zákonnou normu, která kromě základních zásad a pojmů přesně popisovala organizaci celní správy a řízení celního dozoru, celní řízení, povinnosti platit clo, možnost opravných prostředků (stížností) a trestní ustanovení. Celní zákon tak celkově měnil organizaci celní služby a svým moderním pojetím překonal mnoho podobných zákonů jiných států. Nadále se budeme věnovat jen těm částem celního zákona, které se přímo dotýkají finanční stráže.
Za nejvyšší úřad celní správy zákon stanovil ministerstvo financí, jemuž byly podřízeny okrskové celní správy, celní úřady a finanční stráž. Území republiky bylo rozděleno na čtyři celní okrsky a to dle zemí – první celní okrsek zaujímala Země česká, druhý Země moravskoslezská, třetí Země slovenská a čtvrtý Země podkarpatoruská. Okrskovými celními správami byla ustanovena příslušná zemská finanční ředitelství v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě. Okrsková celní správa byla nadřízeným orgánem pro celní úřady a pro finanční stráž a řídila jejich činnost.
Přímo finanční stráže se týkal § 12. Celní zákon zavedl pro pohraniční finanční stráž opětovně název finanční stráž a definoval ji následovně:
„Finanční stráž jest ozbrojený a stejnokrojem opatřený sbor, jehož kázeň jest přizpůsobena kázni vojenské a jenž jest určen k tomu, aby střežil celní hranici, vykonával celní dozor na přechod osob a přestup zboží na celní hranici a hraničních vodách, aby zabraňoval celním přestupkům a je objevoval i aby konal pomocné služby u celních úřadů.“
Celní zákon ukládal finanční stráži střežit státní hranici a dozírat na pohraniční osobní styk a na oběh zboží podle pokynů daných celní správou. Úkolem finanční stráže bylo doprovázet zboží a dohlížet na ně na celništi a v celních skladištích, pomáhat při celním projednávání zboží, zejména snímat a dávat celní závěrky, vážit zboží atd. Finanční stráž mohla podle tohoto zákona konat také strážní kontrolní službu i v jiných oborech státní správy (např. v cukrovarech, na čáře potravní daně apod.).
Příslušníkům finanční stráže mohla být svěřena správa celních úřadů silničních, celních odboček a celních hlídek.
Celní zákon dále přesně specifikoval práva finanční stráže při zjišťování celních přestupků. Zákon určoval oprávnění finanční stráže vstupovat na pozemky a do budov, kam není vstup všeobecně povolen. Finanční stráž mohla v celním pohraničním pásmu zastavovat a prohlížet vozidla a plavidla včetně převáženého zboží. Finančníci dále směli v celním pohraničním pásmu zastavovat a kontrolovat podezřelé osoby a za určitých podmínek vykonat i jejich tělesnou prohlídku.
Finančníci konající službu směli zbraně použít jen v případě nutné obrany, aby odvrátili násilný útok, nebo pokud nebylo možné jinak překonat odpor vedoucí ke zmaření služebního výkonu. Finančníci mohli též použít zbraně pro zastavení pašeráka, jehož nemohli zadržet jiným způsobem. Zbraně však smělo být použito jen takovým způsobem, který stačil k odražení útoku nebo k uposlechnutí výzvy stráže. V celním pohraničním pásmu směla finanční stráž použít zbraně také proti osobám, které se na opětovnou výzvu finanční stráže nezastaví.
Celní zákon také zvlášť zdůrazňoval povinnost spolupůsobení finanční stráže v případě potřeby při vojenské ochraně státní hranice.
Zákon ukládal ministerstvu financí vydat nový služební předpis pro finanční stráž, který bude podrobně popisovat službu finanční stráže, její povinnosti a práva. K tomu došlo vydáním vládního nařízení ze dne 19. prosince 1930 č. 202 Sb. z. a n. Nejednalo se však přímo o nový služební předpis, ten do konce trvání sboru nevyšel, přesto jej vládní nařízení č. 202/1930 zčásti nahrazovalo.
Zdroj:
Beneš, J.: Finanční stráž československá 1918-1938, Dvůr Králové nad Labem 2005
Archiv autora
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
