Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Součinnost pohraniční finanční stráže při vojenské ochraně státních hranic ve 20. letech

26. 11. 2011

 

 

     Československá republika již od svého vzniku řešila systém ochrany státní hranice. Sbor pohraniční finanční stráže svou početností a určením, plynoucím z podřízenosti ministerstvu financí, plně postačoval kontrole hranice z hlediska celního. Nikoliv však z hlediska bezpečnostního. V případě válečného konfliktu mohla být pohraniční finanční stráž využita maximálně k provizornímu uzavření hraničních přechodů, nebo hlavních cest přes hranici a jejich udržení do doby příchodu armády. Účinnější, i když z daleka ne ideální, systém ochrany státní hranice začal fungovat až se zřízením Stráže obrany státu po roce 1936.

     V průběhu 20. let minulého století se několikrát diskutovalo o možných úkolech pohraniční finanční stráže v případě zostření zahraničněpolitické situace, či dokonce v případě vypuknutí válečného konfliktu. K začlenění finanční stráže do systému ostrahy a krytu hranic však nedošlo. 
     Již v branném zákoně č. 193/1920 Sb. z. a n. se v § 28 se uvádí: „Za mobilisace a ve válce mohou býti za účelem zvýšení nebo doplnění početního stavu československé branné moci učiněna presidentem Republiky Československé po předchozím slyšení vlády tato mimořádná opatření:“ a dále, dle písmena b) “přidržení k válečné službě příslušníků četnictva, pohraničních stráží, pohraniční finanční stráže a finanční důchodkové kontroly, pokud to vojenské důvody vyžadují……“. Podle § 27 odst. 3 branného zákona č. 193/1920 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 53/1927 Sb. z. a n. se stanovovalo: „V mimořádných dobách může president republiky po slyšení vlády naříditi, aby k výjimečné službě v branné moci byli přidrženi příslušníci četnictva, pohraničních stráží a pohraniční finanční stráže; tito zaměstnanci podléhají po dobu této své výjimečné služby vojenské soudní a kázeňské pravomoci.“ I vládní nařízení č. 141/1927 Sb. z. a n. (branné předpisy) opětovně pamatovalo na možnost začlenění finanční stráže do systému československé branné moci podle § 195 a § 205 a to prakticky v intencích dosavadních branných předpisů. 
     Vraťme se však zpět na počátek 20. let. V roce 1923 probíhaly rozsáhlé diskuse o pravomoci ministerstva národní obrany v pohraničí. Ministerstvo upozorňovalo především na skutečnost, že hornaté české pohraničí je sice příznivé pro obranu, ale hrstka finančníků, četníků a dalších obyvatel české a slovenské národnosti v prakticky nepřátelském území nemůže příliš obstát při ostraze státních hranic. Ve vládním nařízení č. 201/1923 Sb. z. a n., kterým se upravovaly služební poměry pohraniční finanční stráže, je sice dle § 2 bodu 6 uloženo pohraniční finanční stráži spolupůsobit dle zvláštních předpisů při vojenské ochraně hranic, ale bez praktického výsledku.
     V roce 1926 dospěly diskuse o možnostech ostrahy státních hranic k návrhu, aby hranice střežilo výhradně četnictvo. Tento návrh byl brán poměrně vážně a na ministerstvu vnitra vznikla dokonce za tímto účelem zvláštní komise. Střežení hranic ozbrojeným sborem ministerstva vnitra velmi vítalo především ministerstvo národní obrany, které by tak získalo v případě ostrahy hranic jen jednoho partnera a ne dva, jako doposud – ministerstvo vnitra a financí. Samo ministerstvo vnitra však pro tento návrh nejevilo velké nadšení a tak nakonec jediný, kdo změnu prosazoval, bylo ministerstvo národní obrany. Proto se podařilo ministerstvu vnitra a financí tento návrh „uklidit pod koberec“. Diskuse ohledně postavení finanční stráže a tlak ministerstva národní obrany na změny ale nepolevovaly.
     Ministerstvo národní obrany vypracovalo plán na součinnost četnictva a armády při ostraze hranic a tento plán byl oboustranně přijat a schválen. Podobný plán zaslali vojáci v roce 1926 také na ministerstvo financí. Dočkali se však pouze vyhýbavých nebo sice korektních, ale záporných odpovědí. Tlak na ministerstvo financí vojáci opět zvýšili v roce 1928. Vojáci argumentovali především tím, že na hranicích koná službu vojensky organizovaný, ozbrojený sbor, který v případě nepřátelského útoku bude první napaden, ale pro tento případ není nic připraveno. Neexistoval žádný předpis pro součinnost armády a pohraniční finanční stráže. Ke schválení instrukcí o součinnosti finanční stráže a armády došlo nakonec až v září roku 1931 vydáním předpisu G-XI-6. Vojáci i tak se svými požadavky příliš neuspěli. Jak již bylo zmíněno, změnu k lepšímu přineslo až zřízení Stráže obrany státu v roce 1936.
 
 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář