Pan Lucký se narodil 21. září 1912 ve Sv. Ondřeji v Rakousku českým rodičům. Vzhledem k tomu, že se rodina často stěhovala, vychodil obecnou i měšťanskou školu na různých místech v ČSR; v letech 1927 – 1929 se vyučil v módním závodě R. Stloukal ve Znojmě prodavačem. Následně nastoupil do obchodní školy ve Znojmě a po jejím vychození působil jako prodavač u firmy J. Kalný, odkud byl pro hospodářskou krizi na začátku srpna 1932 propuštěn. Vzhledem k tomu, že nemohl najít práci, podnikl bez finančních prostředků dvouměsíční pěší cestu do Rakouska a Jugoslávie, při které se živil příležitostnou prací.

 

     Po návratu do ČSR se na něj v říjnu 1932 usmálo štěstí, když získal místo kancelářského pomocníka – písaře na okresním úřadě ve Znojmě. Zde byl zaměstnán až do nástupu na vojenskou službu v listopadu 1935. Presenční službu vykonal u leteckého pluku 5 v Praze-Kbelích jako pozemní personál (mimo jiné zde zastával funkci pomocníka vedoucího vojenského zátiší), kde dosáhl hodnosti četaře.

 

     Po návratu z vojny se opět marně pokoušel získat zaměstnání (mimo jiné také u četnictva), a tak se na začátku roku 1938 na výzvu v tisku přihlásil k finanční stráži. Do sboru finanční stráže vstoupil 28. 3. 1938 u Zemského finančního ředitelství v Brně s místem přidělení k oddělení v Ostružné. Od květnových opatření působil v družstvu Stráže obrany státu nedaleko kóty Smrk, se kterým po Mnichovu prodělal ústup do Jaroměřic u Jevíčka. Po zrušení finanční stráže nastoupil dne 8. 10. 1940 jako zásobovací referent k obecnímu úřadu v Šebetově, kde působil do osvobození v květnu 1945. Na jaře 1945 se zapojil do partyzánského hnutí jako pomocník, za což mu bylo vystaven ministerstvem národní obrany dekret a partyzánský průkaz č. 164.

     Po osvobození se vrátil k oddělení finanční stráže do Ostružné - již v hodnosti vrchního respicienta. V roce 1949 byl v souvislosti se zrušením FS převeden ke Sboru národní bezpečnosti, v rámci kterého byl v listopadu 1950 přemístěn k okresnímu velitelství v Šumperku jako náčelník Dopravního inspektorátu.

 

     Ze služeb ministerstva vnitra byl pan Josef Lucký propuštěn ke dni 31. 12. 1955 v hodnosti podporučíka.

 

Čest jeho památce!