Tento sbor a jeho úkoly jsou naší veřejností namnoze málo známy. Obyčejně si většina občanstva představí, když slyší výraz finanční stráž, ony zaměstnance oblečené do uniformy barvy hlinité, se kterými přichází do styku u čs. celních úřadů, při přejezdu čs. hranic, nebo se kterými přichází do styku při úřadech potravní daně. To ovšem je velmi neúplná představa 

 o úkolech a službě finanční stráže, a proto je třeba podati veřejnosti přehled poněkud úplnější.

Finanční stráž byla zřízena v r. 1842 sloučením sboru pohraničních myslivců a sboru důchodkové stráže. Určena byla k výkonu finanční policie na hranicích i ve vnitrozemí se subsidiární povinností vykonávati i policii bezpečnostní a vojenskou, nebylo-li by na místě orgánu k tomu v prvé řadě příslušného.

 

Po zřízení Československého státu byla dosavadní finanční stráž zákonem čís. 28 Sbírky zák. a nař. z r. 1920 zrušena a nahrazena pro vnitrozemskou službu důchodkovou kontrolou a pro službu pohraniční finanční stráží pohraniční.

Později, a to celním zákonem v roce 1927, bylo zavedeno pro tento hraniční strážní sbor opětně staré pojmenování finanční stráž. Podle nynějšího právního stavu je finanční stráž československá ozbrojený a stejnokrojem opatřený sbor, jehož kázeň je přizpůsobena kázni vojenské; skládá se jednak z úředníků, jednak ze zřízenců a pomocných zřízenců. Do sboru může býti přijat při splnění ostatních předepsaných podmínek jen ten, kdo vykonal zákonnou vojenskou povinnost. Služební stejnokroj finanční stráže je značně podobný stejnokroji vojska, má však určité typické známky vyznačující, že jde o orgán finanční stráže. Takovou typickou známkou je tmavozelená stuha na čepici a iniciálka z písmen F. S. na výložkách. Vyzbrojeni jsou zřízenci finanční stráže puškou, úředníci pistolí.

Úkolem toho sboru je v prvé řadě střežiti celní a státní hranice Československé republiky. Za tím účelem je podél celých hranic Čs. republiky zřízeno několik set oddělení finanční stráže. Každému oddělení je přikázán určitý úsek státní hranice s přiléhajícím prostorem celního pohraničního pásma, tj. pásma do hloubky asi 10 km od státních hranic.

V přikázaném úseku konají příslušníci finanční stráže přidělení tomu kterému oddělení svoji službu tím způsobem, že pochůzkami příp. hlídkováním dohlíží na přechod osob a přestup zboží přes celní hranici, dozírají na pohraniční osobní styk, zabraňují celním a jiným důchodkovým trestním činům a zabraňují vstupu a výstupu osobám, které se nemohou náležitě prokázati. Vždy několik oddělení finanční stráže je podřízeno inspektorátu finanční stráže, který jejich službu kontroluje a při zvláště důležitých případech i sám řídí. Všechna oddělení a inspektoráty finanční stráže v jedné zemi (Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko, Podkarpatská Rus) jsou podřízeny zemskému finančnímu ředitelství, u něhož je pro dozor nad službou finanční stráže zřízen zemský inspektor finanční stráže. V nejvyšší instanci podléhá finanční stráž ministerstvu financí, u něhož je pro dozor nad službou finanční stráže ustanoven ministerský inspektor finanční stráže.

Finanční stráž, konajíc první z úkolů jí uložených, totiž střežení celních hranic, zabraňuje páchání celních, valutových a jiných důchodkových trestních činů, čímž přispívá nejen k ochraně celního důchodku a k zvýšení státních příjmů, nýbrž i k ochraně národního hospodářství. Plněním druhého z úkolů přispívá finanční stráž k tomu, aby do republiky nepřicházely nežádoucí a mnohdy nebezpečné živly a aby do území našeho státu nebyla vnášena a zde šířena činnost nesrovnávající se s naším právním řádem a státním zřízením. Přispívá tudíž finanční stráž v tomto směru ke klidnému politickému vývoji v našem státě

 a k ochraně jeho občanstva.

Mimořádné důležitosti nabývá zejména v poslední době další úkol finanční stráže, totiž spolupůsobení při vojenské ochraně státních hranic.

Plnění uvedených úkolů finanční stráže není ovšem bez nebezpečí, jak dokazují případy zranění a zabití příslušníků finanční stráže, a je značně namáhavé, ježto služba finanční stráže musí býti konána bez ohledu na dobu a počasí, mnohdy v nepříznivém terénu.

Jednotliví příslušníci finanční stráže konají ovšem svoji službu i u jiných finančních úřadů, a to zejména u úřadů celních, pak u úřadů potravní daně a u důchodkových kontrolních úřadů, jakož i v podnicích podrobených stálému důchodkovému (celnímu) dozoru. K těmto službám bývají přidělováni povětšině zaměstnanci již starší, kteří vykonali svoji povinnost ve službě hraniční a stali se k této službě pro nemoc nebo úraz méně způsobilými.

Z uvedeného je patrno, že finanční stráž československá je prvním strážcem hranic Čs. republiky a že její příslušníci musí býti stále ve střehu a připraveni hájiti tyto hranice proti každému, ať již s hlediska finančního nebo politického. Je to sbor vedoucí stále svůj drobný boj se škůdci státních zájmů a možno s ním počítati při branném zajištění našeho státu.